Tak máme za sebou první závod BM racing sprint série, a já k tomu mám pár slov, postřehů a subjektivních i objektivních poznámek nejen k organizaci, ale i k mému výkonu a věcem okolo.
BM sprint serie vstoupila do třetího ročníku a já jsem se opět postavil na start jako závodník, a i jako sponzor celé série formou pobytů u mě na The Ocean Freedive Resort Bali resortu na Bali.
Opět aniž bych to nějak rozpitvával, stručně a rychle o co jde pro ty co neznají :
1. 6 kategorií dle vykonu a vahy a uprav aut
2. Koncept 5 až 7 kol, dvou zahřívacích, nekontaktní závodění kdy jde o celkový čas na počet kol, nikoli o souboje dveře na dveře.
3. Příznivá cena (Most byl za 7000,-) a celej den akce, dyť je to zadarmo.
4. 3x 20 min trénikové stinty dle kategorie, pak 20 min kvalifikace, pak závod (vše dle kategorie)
Já jsem se vrátil v pondělí z Bali, a s tím že ve středu večer pojedu na trénink do Mostu, abych ve čtvrtek něco najezdil v Mostě a v Sosnové a v pátek tam nebyl za uplnou lamu. Udělal jsem oleje, vyndal značky z depositu, přezul kola a s obavami sledoval počasí. Ve středu ráno to vypadalo že avizovaný celodenní slejvák nebude, ukazovali zataženo až polojasno na celý pátek, a tak jsem vlítnul na geometrii a nasadil docela radikální změny (předek 3stp, zadek 2,5 stp, předek rozbíhavost 0,1 a zadek sbíhavost 0,1 (s tím, že je to o 10% víc než loni a teploty pneu byly loni trochu víc na vnějšku než na vnitřku), takže opřít se o to umím, a proč vlastně ne. Sebou jsem měl Slicky Hankook 266/60/18 střední směs a Advan A050 střední směs 265/35/18. Proč jsem si nevzal mokrý pneu, bylo proto, že už se mi to nikam nevešlo 😊
Což byla chyba.
V tréninku to nějak ve čtvrtek šlo, nazvykal jsem si na nový setup, trochu bojoval s autem ale o tom později. Ve čtvrtek večer přejížím z akce Most – Sosonová zpět do Mostu a shledání s partičkou okolo Jiri Schovanec jak kdybychom byli rodina.
No a probuzení do ranního pátečního závodního dne mě rychle srazilo náladu. Sice teplota byla super (cca 14 stp, což potřebuji protože přes 23 stp mi auto padá do „polonouzáku“ protože bylo laděno v zimě, no jo no.) ale obloha nízko a ve vzduchu číhal chcanec.
Nezklamal a přišel.
První trénink jsem zjistil že 14 stp a tyhle odklony vzadu jsou v prdeli, protože mi to hrabe i na 5stupeň a ja nemohu nikde dát na rovný kola plnej plyn. Takže můj nejlepší čas byl trapných 2:01 s tím, že prostě jedu upřímně na zrychlovacích úsecích max 40-50 procent plynu a zrychluji lineárně. No jo, ale říkal jsem si, že tohle ještě pujde, pokud nebude vyloženě lejt.
Coz nevyšlo. 😂
Jak jsem už nastínil, chcanec přišel a byl řádnej. Tím pro mne skončila akce : „zkusím zajet aspoň něco“ na akci : „je vůbec možné na tomhle setupu jet a udržet se jakkoliv na trati?“ Věděl jsem že je to pohřbený, ale kdysi jsem vzdal jeden závod ve Schladmingu a už jsem si řekl, že tohle už nikdy neudělám – a šel jsem na to i tak, na srdíčko.
To co následovalo celý den, byla defacto nejlepší škola. Naučil jsem se strašně moc, například že neuvěřitelně na brždění na rovná kola je to defacto v pohodě, na to že když jedeš mokrou stopu tak že se nějak dá, ale že taky nesmíš, naprosto nesmíš jet přes 160 kmh, protože auto prostě nejede rovně, pořád se lehce stáčí a tohle se dělo na několika místech tratě celý den. Morál jak debil. Matadorky celé v lehkém boku a obecně jsem byl strašně rád, za tu školu. Zkoušel jsem různé stopy, brzdné body, snažil se vyhnout loužím (jako fakt) protože to by byl vrtulník, a s tím i nastoupil do závodu.
Můj „Závod o přežití“ raději nebudu komentovat, nakonec 4 místo, protože zbytek odpadl na technické problémy, nebo morál, nebo nevím, ale čas propastnej průser, prostě jak píšu uplně narovinu, byl jsem tam nejhorší. Na závod lilo, časy jsem jel pořád okolo 2:30 a přitom ráno na vlhké trati v tréninku 2:01. Takže znova opakuji, nejetelné. Díky celozimnímu rally tréninku jsem nicméně každou chvíli řešil kontra nebo lehkej powerslide s klidem a rychlejma rukama. A o to jde.
A zbytek ?
Za celý den jsme tam všichni jeli ty svoje souboje – každá skupina, lhostejno jaké máš auto, jede to svý na svojí hraně – a tak to má bejt v téhle sérii. Je jedno co máš za auto, závodíš se svým časem a nebo v případě sériových aut s někým, kdo má stejné auto. Totální strop celého dne byly souboje Jana Jan Bartoš a Viktora Mejzlika (Viktor to neviděl, ale Jan do toho dal všechno a jeho honička s GT3RS ve 150km levá pravá mi způsobila hnědej pruh na trenkách i jako divákovi…) a nejlepší čas dne u mistra Petra Cigánka z Držvolant v kategorii S4. Jak ale chci opět zdůraznit, všichni jeli ten svůj race, a bylo jedno, s čím. Radost pohledět.
Nakonec výsledky – ty můžete vidět na BM racing, tak šup tam a za mě ještě pár slov na závěr.
A budou to ty nejdůležitější :
BM Racing Sprint Series, se za 3 roky vypracovala na opravdu profesionální šampionát, ceny, spíkr, super ozvučení, perfektní zázemí, vlastní race aplikace, přejímky, a hlavně přátelská atmosféra, která tuhle serii provází, tak ta zůstala stále stejná, ne li ještě lepší.
Kluci, děláte to dobře. Já opět uklidím auto do Kontejneru, zmizím opět na půl roku pryč, ale na poslední závod serie mě čekejte !
Díky, všem za krasny zavodní den.
Ma
Pimp Your Life academy
