Skončil nám další týden potápění nádech tady na ostrově Vir. Jak už jsem mnohokrát psal, jsme tady dvanáctou sezónu. Letí to opravdu rychle a nelituji jediné hodiny tady, protože každý den u moře je lepší, než nejlepší den v kanceláři.
Tento týden se toho tady udělalo velmi mnoho. Měli jsme tu strašně moc lidí, někdy se to takhle sejde a k regulérnímu kurzu se sem přidalo ještě hodně lidí na svoje vlastní tréninky, takže nás tady bylo někdy dokonce šestnáct. Nově jsme také vylepšili náš Deep spot, protože jsme s Jardou instalovali velmi těžkou kotvu a řetěz do hloubky přes 60 m a máme tam teď velmi pevný bod ke kotvení i pro velkou Jardovu jachtu, která má přes sedm tun váhy. Někdy to tam vypadalo opravdu neskutečně profesionálně, dám vám sem pak někdy fotky celého toho cirkusu.
Co je ale hlavní, jsou výkony lidí a především to, jak si tento týden užili moji studenti. Jak vždycky píšu, není pro mě až tak důležité, do kolika metrů jste se dostali, ale především jakým způsobem jste se tam dostali. Pro vaše vzdělávání jsem ochoten obětovat spoustu svého volného času a jsem velmi rád, že to přinese kýžené ovoce v metrech a lehkosti vašich hlubokých ponorů.
Mohl bych o každém z vás napsat poměrně dlouhý článek, ale vše jsme si již řekli osobně. Mám obrovskou radost z Honzy, který si tady udělal 51 m personal best, což je posun o 10 m, a to už se počítá, stejně tak jako u Lukáše, který to posunul také o 10 m, a to teprve potápí necelé dva týdny a 37 metrů je opravdu hodně. Stejně tak někteří z vás, kteří jste sem přijeli po bazénovém úvodním kurzu a odjíždíte domů z 33 m hloubky, jako například Barborka. Nebo junioři, Klárka a jejich 30 m s monoploutví, jsou to opravdu neuvěřitelná čísla a sám jsem z toho s úžasem.
Nicméně, čísla jsou jen čísla. Většinou je sem nepíšu, protože mi pak přijde že se vámi chlubím...kam jsme vás dostali. Pravdou nicméně je, že jste se tam dostali především vy sami. Já jsem vám ukázal dveře, otevřel jsem je, a u vás bylo jenom je projít. Vstoupit do toho světa pod hladinu, nechat za sebou starosti všedního dne, přijmout relaxaci vody, která proudí kolem vás a skrz vás, a přidat na konci týdne hloubku do svého života. Ta už nikdy neodejde. Vždycky už tam zůstane ta chuť jít dál, hlouběji za horizont událostí. Ještě jednou vám všem moc děkuji, jen to poděkování by bylo na několik stránek všem, co mi tady se vším pomáhali a pomáhají.
Aspoň vás vyjmenuji.
Miroslava Pytlounová za přípravu apartmánů a že mě podporuje ve všem, co si vymyslím.
Denisa Vlková za dvoudenní pomoc při začátku kurzu, bylo to opravdu důležité a vážím si toho. Roman Aprias za úklid a spoustu věcí okolo.
Jan Borský za to, že se ode mě nechal vést a věřil mi.
Jaromír Nechanický za zázemí na lodi a pomoc se vším okolo Deep spotu a celkově práce tady na Viru. Už spolu tady žijeme poměrně dlouho a pomáháš mi opravdu hodně. Děkuji.
Iva Hrušková za úklidy a neutuchající entuziasmus.
Rodina Hubíkova, že tu byli a za nádherně uklizený apartmán na konci vašeho odjezdu.
Lukáš Aprias za to, že znovu přijel a nechal se vést do hloubek.
Patrik Kosatka Poduška za úžasnou práci pro svou rodinu.
Dušan Navrátil za večerní koncerty na klavír..
Baru Navrátilová za to, jaká byla vzorná studentka.
Kristýnce za úsměv i ve chvíli, kdy je to těžké.
Tomíno Hyka a Alici za ty drobnosti všedních dní a mohl bych opravdu pokračovat dál a nechci na nikoho zapomenout, proto vám všem dohromady prostě díky.
Jsem člověk, pro kterého je komunita vším. A když jsem se tak koukal na tento týden, kdy vás tady bylo opravdu chvílemi šestnáct, tak jsem si říkal, že jsme stvořili něco víc než jenom výuku freedivingu. A to je : velmi dobrá parta, která se vždy na třetinu roku tady v Chorvatsku sejde a žije tady spolu v hluboké modré.
Moc vám díky a jedeme dál.
Půlka sezóny za námi, půlka před námi. Nebe je modré, voda je mokrá a hloubky už nemají tajemství.
Martin
WWW.PIMPYOURLIFE.CZ
WWW.FREEDIVINGINSTRUCTORS.COM
WWW.THEOCEANFREEDIVERESORTBALI.CZ
