Tak, je to tady. Můj poslední článek letos, a jak to letos celé začalo, tak to
i letos celé skončí – letištěm a poslední pauzou před Boarding time…co bylo a
co vlastně bude – v souhrnném článku uvnitř. Díky všem za pozornost, dámy
a pánové, a uvnitř myšlenky pro vás.
Okej, takže je to zase tady.
Sedím si na letišti v Korei, mám čas a na své oblíbené wifině, která frčí víc než nadrženej myšohryz, ťukám ty poslední písmenka letos pro všechny z vás, který jsem letos potkal a poznal.
Co se to letos vlastně stalo, není to klišé, když napíšu že jsem se v lednu nadechl, podržel, a je tu prosinec a ještě nepřišly ani kontrakce, tak to bylo rychlý ? Ne, opravdu se to stalo. Nikde neběží čas rychleji, než u oceánu, všimli jste si toho ? Jak rychle dycky utekla dovolená u moře ?
Proč je tomu tak ?
Ono je vedle vás tolik energie…půlka obzoru se nikdy nemění, vlny se tříští o břeh 24/7 a uvolňují se zvukem který ti nedá spát - tolik nevyužité síly, ona se jen tak nevstřebá jen tak do okolí…pohlcuje se do tebe, a narušuje ti vnímání toku času. Nestačíš ani mrknout, hodina je pryč. Najednou se probereš, a je ti 70 let…a ty si řekneš – kam to krucinál zmizelo ?
Mnohokrát se ti stane, že se doma nudíš…zabíjíš čas do odpoledne, koukáním na facebook, TV, dloubáním se v nose, žraním, onanováním, zewlingem.
Tady ne.
Tady se ráno vzbudíš v 5h, koukneš na východ slunce a hodinu si zacvičíš, rychle něco zblajzneš, a už tě to volá…je 8h a ty jedeš na freediving. Protáhneš, zatopíš, protáhneš, vylezeš ven po hodině a půl tak štastnej a unavenej, že jsi rád, že jen ležíš na horkejch kamenech a jen jsi…jenže…je již skoro poledne. Oběd, je 13h, připravíš si cajky, rozhýbáš se, a jdeš na to znova, protože je 14h. Vylezeš ven, a máme 16h…sprcha, a od 17h Core tréning, od 18h Jóga. Je 19h, sprcha, půl osmý, večeře, 21h…a kruci ten den zmizel ?!?
Takovej je život tady na Bali.
To že jsem se rozhodl, udělat to kompletně, a zmizet, bylo dané tím, že jsem si za tím poměrně tvrdě šel, měl svou cenu, netlačil na pilu, používal inteligenci a NIKDY se NESPOLÉHAL na nikoho jiného než na sebe. Ten jedinej mě nemůže zklamat, takže ani zranit. Ten maká, a když nemaká, ví, že si to podělal sám. Před ním si jsem jistej, že jsem udělal letos vše správně. Díky němu jsem tohle celé absolvoval s přehledem.
Vzpomínám si na ten okamžik, kdy mi poprvé přistál na mailu mail, že mě berou…na více místech. Vzpomínali jsme na rozlučkové párty s Míšou a Jindrou, šéfíkama, který odjížděli před 3 týdnama domu, že je to jak kdyby to bylo minulej tejden, co jsem přijel na pohovor na Hlubokou…a teď je rok za náma…a tolik toho před náma !
CO se teďka bude dít, je nasnadě. Již jste to asi zaregistrovali, a to je to, že teď právě ODJÍŽDÍM Z BALI na chvíli jinam. Proč ? Prosím o pozornost, protože tohle je pro mě velice důležité a by bych rád, kdyby jste to pochopili.
Pro vás, kteří jste se mnou jen kolem freedivingu a teprve rok kolem PimpYourLife.cz, musím sdělit, že toho dělám již roky a mnoho – viz 720.cz. A ať už jsem dělal cokoliv, lezl, závodil, plaval, běhal, vše jsem strašně rád dělal s partou přátel. S Komunitou. To se u mě bohužel nezměnilo jak jsem zjistil a také jsem zjistil ,že jsou určité styly, jak freediving učit nechci. To, co nechci, a to v co to logicky vyústilo, popíšu nyní.
Pro mě, jakožto instruktora freedivingu a jogy, je poměrně frustrující to, že mi přijedete na Bali, já si vás odučím, dám vám ty gigabity informací o Freedivingu, enviromentu, medicíně, dechových technikách, joze, zdravé výživě, látkové výměně, tréningu a než vás to všechno stihnu rychlokurzem naučit, JE KONEC. Zmizíte mi, já si vám zamávám a „Aloha a Ploutvička.“ (Sbohem a šáteček). To je pro mě, jak jsem zjistil po 8 měsících učení, obrovsky demotivující situace. Mnozí z vás jste naprosto skvělí lidé, unikátní osobnosti, a já jsem neustále dotazován : „Co bude dál…kde se potkáme…kdy bude další akce…přijedu li do Čech…učím li jogu i jinde…nepojedu li v létě zpět…kde mě najdete v Evropě..“ atd a já cítím, že s vámi chci pracovat i nadále. Ne jen vás odučit a dát si highfive a čau. A pojď mi další skupino… Tudíž jsem překopal tuhle celou cestu kolem Oceánu a rozhodl se, pro variabilitu míst a akcí, než jedno stálé místo a nekonečný kaleidoskop nových tváří.
Důvodů osobních je samozřejmě více, které třeba sdělím mezi čtyřma očima, protože psát je tady by bylo na týdny ťukání, a něco je na osobní rovině, do které jak jste si asi za těch 1O let všimli, nikdy nezabíhám.
Soukromí nadevše.
Můj vnitřní důvod je osobní rozvoj, a posun dál. Chci variabilitu, nabízet toho hodně, a chci cestovat moc a moc po dalších lokalitách, které se mi otvírají jako květy po balijském dešti. Chci pracovat s vámi, pro komunitu, kterýžto mechanismus mi vždycky byl vším.
Tudíž to je celé. Překvapeni ? Já ano…než jsem sám uměl pojmenovat, co je pro mě důležité, překvapilo mě to, když jsem konečně našel hlavní zdroj nespokojenosti.
Stvořil jsem pro vás kalendář akcí a budeme ho stále doplňovat, měnit, a uzpůsobovat vašim možnostem jak finančním, tak časovým, pokud to půjde. Kolem Freedivingu žiji a hodlám tomu podřídit (a nekonečnému studiu) vše, protože když dělám věci, dělám je pořádně. Na Bali se vracím, jen co stihnu ty všechny naplánované akce – žraloky, potápění pod ledem, Egypt, natáčení, Švýcarské řeky, naší lokalitu na Viru, Mexico...takže určitě zpět do oceánu, kde neopren nepotřebuješ…ale později.
Musím OBROVSKY takhle veřejně poděkovat JINDŘICHOVI SOUKALOVI a MICHAELE VLÁSKOVÉ za tu možnost a část pracovat s nimi a tady, na RELAXBALI. Bylo to opravdu povznášející a já jsem se naučil tolik že sám ještě budu tohle zpracovávat v sobě poměrně dlouho. DĚKUJI, opravdu, velice..a těším se na další spolupráci.
Dále Lence a Mirkovi, za možnost žít na Vile - což bylo oprvdu maximální potěšení a luksus, na jaký nejsem zvyklý - děkuji.
Další dvojice lidí, díky nimž byl poslední rok dokonalý a informacemi, smíchem a akcí nabitý, díky nimž jsem se naučil jak žít sám a přitom nikdy sám, je LINDA FROLÍKOVÁ a MICHAL TESSÍČEK. Vím, že jsem přišel mezi vás i trochu jako rušivý element, a děkuji velice – a vážím si toho velice – že jsme dokázali najít styl soužití všichni tři dohromady, hehe. LINDO, jogy a Core (spíš HardCore) tréningy s tebou, byly nejvíc. Nemám slov, opravdu. Děkuji oběma.
Dobře, víte co ?
To je všechno.
Zbytek – to se nedá psát. To, kolik jsem vás potkal, kolik poznal, co se naučil, co získal…to se nedá popsat. Jestli říkávám, že: „Každý večer jsme jiní lidé než jsme byli ráno.“ ,tak si představte co napsat, po tomhle roce.
Ano.
Raději…NIC.
Nechám si to všechno vevnitř.
Z té krásy budu žít ještě dlouho.
DĚKUJI.
A brzy, kdekoliv, hlavně v pohybu v hlavě i těle – NAVIDĚNOU.
Martin Cheníček,
Freediving Instructors International
HORSEFEATHERS BIKE TEAM rider
eMail : seven20@volny.cz
Freedive web : www.PimpYourLife.cz
Lifestyle MAG :www.720.cz
Skype : carys720
Mobile : +628 776 267 2094 (bali
tel.number)
phone : +420 777 266 305 (czech
tel.number)
