Jsme zpět z Malta výletu, a na mě je abych celou akci
zakončil nějakými těmi větami, s obrázky, co řeknou víc než věty. A tady
to tedy je, report o tom, jak jsme nedýchali pod hladinou ostrovu Gozo, a
Comino…
Maltský výlet jsem začal mít v hlavě již dva roky zpět, kdy jsme udělali
naprosto otřesnej trip na lodi Valhalla, což je věc na kterou nechci ani
vzpomínat, haha. Větší vrak na vodě jsem ještě nezažil a kapitán Mára nebyl
zrovna esence pohody a vstřícnosti. Nicméně Malta nabízela hodně, žil tu kamarád
Pavlík, vraky byly super a tak jsem se rozhodl, že Maltu udělám znova, ale už
ne z lodi.
Logistika výletu dostala konkrétní obrysy, pronajal se veliký farmhouse pro 16
lidí a domluvily taxidodávky pro stejný počet na lokality, a nějaký ty pronájmy
lodí, trajekty, a samo lokace, a bylo to. Se vším mi moc pomohl Pavel, za což
bych mu chtěl poděkovat, protože je to defakto poprvé za 10 let, co jsem
nemusel dělat veškerou logistiku sám, a ty voe, Pavle, fakt jsem si tu tvou
pomoc užíval.
DÍKY.
Nakonec se nás dalo do kupy 14 a byl to ideální počet, protože Covid Shit
udělal novy pravidlo, že na lodi nás muže být 15 i s kapitánem, což jsem
si odfoukl.
A letěli jsme.
A jak bylo, co napsat víc než řeknou obrázky ?
Tak jedeme :
Jeskyně :
Hele, Malta je prostě prostřílená jeskyněmi : kam ploutev zanoříš = tam díru
objevíš. Od profláklých děr typu Blue Hole, přes Santa Maria Caves až po různé
další reefy, kde jsme bouldrovali po stropech, a hledali, kde nechal tesař díru
ven, až po situace typu : „Je tam díra ale radši v ní nedýchám, páč nevím
zda je to košér..“ jako třeba s Janem. Po dlouhý době jsem taky měl skupinu
velice zkušených freediverů, kdy jsem se nebál se s nima pustit do
pořádných orotodoxů.
Vraky :
No tak na Maltě snad ztroskotalo úplně vše co plave, hele. Od tankerů, před
Patrol Boaty, až po malý prdky tam toho leží opravdu desítky. A my jsme to
vzali od nejmenších a nejmělčích, až po největší a nejhlubší. Um Farad byl fakt
masakr, to už dynamikou nedáš celý, má to přes 100m a je to magie, až po hodně
hlubokej P 29, kam se dalo dokopat a následně vyhrabat díru na dně i v 37m.
Výkony :
S Honzou a Mattim jsme se předtím neznali, a tak tyhle nepopsaný knihy docela
svýma stránkama překvapily. Četlo se to samo, a byla to zábava. Matti chodil no
hands, za což jsme ho měli chuť večer svázat a mučit, páč jsme mu to záviděli,
a Jan tam sázel ponory přes dvě minuty úplně běžně, a jak se to motá kolem
2:30, tak to už se někam podíváš, jak říkám. Mára se rozpotápěl jak zamlada,
Vojta standart, chybí mu nějaký ty naše Egypty, vid, Vojto, Lucka bojovala s ušima
a byla statečná, moravská parta jela svoje monofin pecky a Hanka rozchodila
uši, za což si prý připisuje zásluhu Petr, kterej byl nadrženej na freediving
víc než pedofil na nový dětský hřiště, Deniska nastartovaná jak Tatra, Kája
standartně NaPoHoDu.. A naši bratja zo Slovenska ? Rasto je zlatej, protože se
pořád kouká po všech a všem a ja vím, že když se vynořim z filmovacích ponorů
a kouknu okolo sebe, tak Rasto na mě čumí a chce signál. Stefko jel ako divá
sviňa a Miki jede objemovku, jako celý léto, díky a srdíčko Slovákům.
Podmínky :
Bezesporu největší masakr co jsem kdy zažil byl na Blue Hole, kde jsme po
vyplavání u Innersea zjistili, že se hladina dme o cca 2-3metry a roztříštěný
vlny dělaly z freedivingu pořádnej FreeDying. Jinak krom tohodle excesu, který
jsem rád že všichni přežili, jsme měli bez proudů skoro všechny lokace, ano,
trochu to vlnilo a blila jeden den asi polovina lidí, ale to tak nějak k tomu
našemu sportu patří. Voda byla sem tam s viditelností přes 30m (např P 29
vrak) a fakt je Malta čistá, moře modrý, a mokrý.
Socializace :
Hele, komunita mi byla vším už když jsme v roce 1995 jezdili na SPC kempy
do Mayerhofenu, a muj přístu k freedivingu je přesně takový. Nejen že jde
o to, co potopíš, a na jak dlouho jsi dole, ale i o to, abychom si to užili
jako parta, společně vypili flašku vína, poblili se z bortu lodi, cokoliv,
prostě vše tak nějak dohromady. A to jsme tu dělali, a to dva lidi, trochu
sblíží, že jo, když si blejou za krk :)
Bylo s váma peckově, díky za tu pohodu…
Malta prostě stála za to, a protože teď Covid neví co udělá, počkáme na další
rok, a Maltu znovu uděláme. Posuneme se na Gozo, vymyslím zase něco novýho, a
do té doby se budu těšit na další akce s vámi.
Páč nejde ve finále o to, kdo hlouběji a déle, ale o to, že potápíme.
Moc vám všem děkuji, že jste s námi jeli, bylo to opravdu povznášející, a
já tímto ukončuji letošní trochu zvláštní sezonu freedivingu na otevřené vodě.
4 mesíce v Chorvatsku, týden na Maltě, a musím napsat, že mě to pořád baví.
Díky vám.
Ma a Mi,
budou brzy hodně někde.
S vámi.
Děkuji
Martin Cheníček
Fii instructor
