Tak jsem si řekl, že bych vám měl napsat o tom, jak vypadá takovej obyčejnej pracovní den tady na Bali. Abyste si nemysleli, že si tady flákáme šunky !
Dřeme jak koně.
A tak jsem vám o tom napsal...
O obyčejném, pracovním dni.
Takovém, jako je každej druhej.
Práce je práce.
Takových obyčejných 24hodin...jeden den - inside.
Víš, vezmeme to popořádku...
Tak se vzbudím ve 4 hodiny ráno, protože nějak nemohu spát, jdu tedy
ven, sednu s k moři, čtu si s čelovkou knížku a přemýšlím, nad tím kde
končí a začíná moře...
Kolem 5:30 začíná svítat, a tak si beru monoploutev a jdu si hrát do oceánu...vidět tam to šero, měnící se pomalu v den, je užasné. Hladina je jako zrcadlo, a já vím, že dneska to bude tvrdej pracovní den.
Takže když konečně vyjde mozol, a že
dnes vaří už od 6:23 tak je třeba začít snídaní, v níž si naložím dvě
misky těch nejštavnatějších melounu, papájí a ananasů a zaleju to černým
čajem s limetkou...
V 7h ráno skáčeme do autobusu a já si dávám
na hlavu sluchátka a následující hodinu poslouchám Zrní a cesta příjemně
utíká. Ani nestačíš hodit čelo a jsi v PadangBai, odkud odjíždíme lodí
do práce.
Loď je pěkný hovado, s třema macatejma merkurákama,
který to uměj hodně roztočit, a sáhnou si samo na pěknej litr benzínu,
ale když stojí 10 kč, kdo by to řešil..
Polkneš růžovýho kámoše
Antima abys neblil jak Amina a za 30 minut přilítáš do Indického oceánu.
Místo dění máš před sebou. Pohraješ si s kamarádem ve Scuba S/M
postroji a pomůžeš mu s odchodem do práce.
Pak začne tvoje dřina.
Topíš s Mantama, šnorchluješ a v ruce držíš kameru, a natáčíš sebe,
tvorečky, kamarády a modré hlubiny. Je to děsná dřína, fakt. Uplně se z
toho zpotíš, takže pak vylezeš z vody, a že leje, ti ani nevadí, a
hlavně, ten pohled a hladinu zespodu, když padaj kapky, je božskej.
A takhle to jde celej den. Člun, skoky přes vlny až kýl praští, letadla pod vodou, lety nad vodou.
Mno,
a pak přijedeš v podvečer zpět do místa bydliště. Tvrdá práce ještě
nekončí ! Jdeš si s kamarády zacvičit a zaposilovat, a protože jsi tady
Fitness velitel, tak jim můžeš strašně nakládat, cože je obrovská
dřina, hehe.
To mě baví.
A pak se musíš jít teda najíst,
další obrovskej průser, protože jsou tu horně velký porce, a musíš to
celý sníst, že jo. Mno, jak řikám dřina boj, dřina boj. Káva a pokecání s
kamarádama s lidičkama z resortu.
Nakonec si tu tak sedíš, je
22h a řikáš si - "KURVA, MY JSME SE ZAS NADŘELI." Makačka to byla. A co
vy, jakej byl váš pracovní den ?
Nechcete nám o tom taky napsat ?
Očekávám pozitivní ohlasy ve stylu - "soucítím s tebou, jak dřeš !"
Díky za pozornost.
Martin Čárys,
Bali, Indonesia.
