A o tom, jak bylo je pár slov vevnitř.
Takže, šum dovnitř do článku.
Martin a Miri
Běhací kemp je za námi, a na mě je abych napsal pár slov a nějak to zase celé uzavřel. Teda, popravdě musím říct že mě baví celý ten triptych co děláme - Joga, Freediving, a Metodiku Lehkého Běhu bez zranění, ale popravdě, největší pokroky a celkově provázanost s prostředím a přírodou cítím vždy z běhacího kempu.
Protože co my tu prostě děláme ?
Přijedete, někteří znalí a jiní noví a my vám začínáme odkrývat jednoduché principy toho, jak fungujeme, učíme váš znova objevovat spojení ze zemí a komunikaci skrz vaše chodidla, a o toho všeho se pohybujeme v lesích Ralska, což je pískovcem obdařená borovicemi prorostlá naše domácí zahrádka. A co je víc, než vidět nás jak se společně probíháme jak děti a máme aspon na chvíli uplně u zadku kolik nám je a jak u toho co děláme, vypadáme.
Prostě jen posloucháme svoje kroky.
Přijelo vás 30, a uběhli jsme za 2,5 dne 30 km. Opět bez zranění, a mnozí z nás si odnesli tu lehkost, ten pocit kdy jen, byt i jen na sekundu prostě jenom...BĚŽÍŠ.
A O TOM TO JE.
Takže běhací kemp je za náma, grilovali jsme se, potili, večer seděli u ohně a rozvíjeli debaty nevídané, sluníčko svítilo přesně tak jak mělo, kapky nepadaly a teploty byly běžecky příjemné, a já ted musím na závěr napsat, že pro mne to byly nádherně strávené tři dny s vámi.
Já vám moc děkuji.
A třeba, na podzimním kempu, opět naviděnou.
Protože je třeba slyšet svoje kroky
Nezanechávat stopy
Vnímat že dýcháš
Běžet
Pro život
Ma.
