Mno, si tu tak sedím, a koukám na tichý klidný oceán a dumám, jak napsat tenhle
report. O lidech, co tu byli ? Minulých 14 dní jsem o nich nenapsal – a to tu
bylo 12 lidí. A že si to zasloužili !
Nebo snad o tom, jak jsem to viděl já ? Či co oceán ? Úspěchy ? Život, krása ?
Napsat úvahu, nebo reportáž ?
A nebo nic, a vydat jen fotky které vesměs vždy řeknou více, nebo video co
řekne nejvíce ?
A nebo nic.
A jen si to nechat v sobě.
Tolik možností, a tak něco z toho bude vevnitř, a škatulku to dostane, až
ruka dopíše.
Uvnitř, Bali 2017 – co čas dal.
No ne, skupina přijela - odjela, den přišel - odešel, člověk se nadechl – vydechl. Slunce zašlo – vyšlo. Den se zrodil – umřel.
Jde to pořád dál, je to prostě jako život, tyhle paralely najdeš prostě ve všem. A freediving, když nic jiného, nám napomáhá poznání těchto mechanismů – protože je prožíváš každou chvíli a tak intenzivně. Rozhodl jsi se dělat sport, u něhož k obrodě dochází tak nějak mimovolně. S každým nádechem a výdechem.
A my se učíme, vzděláváme. Nikdy by jsme neměli přestat – už roky mám na mobilu upomínku, která mě třikrát denně napíše na displej – „KAŽDÝ DEN SE NAUČIT NĚCO NOVÉHO.“ a já každý den věnuji 30 minut učení se něčeho nového. Přečtu anglický článek, otevřu wikipedii, podívám se co dělá antigen T v buňce. A nebo není čas, číst, učit se – a tehdy si jen na 3O minut promítám, co mě ten uplynulý den NAUČIL. Někdo tomu říká „meditace“ a další líbivý slova, já tomu říkám „proces-pro-žití“. Protože na vědomostech záleží.
Utekl jsem od Freedivingu ? Ne, on totiž učí. O něm to všechno je.
Jak vzdělávat lidi, jak ukazovat možnosti, rozšiřovat obzory ? Buď o tom budeme lidem vyprávět, přednášet, dělat nekonečné prsentace(to není překlep, je to od slova prsit se) a TED talky, a nebo je to necháme prožít. Tudy vedla moje cesta, když jsem přemýšlel, co chci v životě dělat, a pekařina nebyla jasná volba…
Pomyslel jsem si : "Vezmu vás někam, kde vám nemusím říkat, jak jednat, jak se chovat, jak vylepšit svůj život, někam, kde vás to nechám rovnou zkusit."
A FREEDIVING – ten byl pro tohle jako stvořený. I tyhle dva měsíce, toho byly jasným důkazem.
Potápěli jsme letos, teď, tady, ach ano, a jak moc ! Byly vraky, byly tajemný průplavy v hloubce skrytý, byly ryby a želvy a pálivý medůzky, aby to nebylo zadarmo, že jo. Byl nádech a zážitek, a antiklimax výdechu. A bylo to často, denně, a vždy jsme se přiblížili k té pomyslné hraně, dotkli se toho vnitřku sebe. Učili jsme se.
Jednou se mě někdo někde ptal, proč se potápím hluboko. Tak jsem mu to napsal, pak si to po dvou letech přečetl, a není třeba psát víc…
Proč freediving ? Proč jít někam dolů ? Protože….Tvůj ponor začne nádechem. Věci, kterou běžně neděláš, je totiž obrovský. Naplníš se tím nejčistším vzduchem, až na hranici svých možností. V hlavě vybuchne exploze síly, a ty si řekneš : „Můžu dokázat cokoliv. Můžu být čímkoliv, patřím všude a jsem vším…“ Udělám pohyb a vykonám úsilí které je zkouškou pro člověka : Jdu dolů, do míst, kde jsem nikdy nebyl, do tajemna, do tmy, chci se přiblížit ke svým hranicím toho, co jsem zatím poznal.. Vše se zklidňuje, přestávám se hýbat, vypínám svalové skupiny, mysl, stávám se okolním prostředím, cítíc každou molekulu vody a jejího proudění padajíc dál do ticha. A světla začnou pohasínat. Tma obklopuje tělo i mysl, stáváš se a stal jsi se maličkým a kolem cítíš jiný svět, kde bys vlastně neměl být, ale ty jsi a můžeš být, protože už nejsi nic, jsi ta voda okolo tebe. Náhle je všude Tma.
Dosáhl jsi svého dna, jsi na konci cesty dolů. Na chvíli zastavíš.
Každá sekunda, je jako minuta, cítíš se balancujíc na hraně jsoucna, ano, jít zpět, ne, nejít. Obnažená duše, čistá mysl. Stal jsi se sám sebou. Není zde nic, zůstal jsi jen ty sám. Krystalicky jasně cítíš vše okolo. Smysly jsou skryté, a přitom vybičované na maximum. Jsi jediná myšlenka a přitom žádná.
Odrazíš se. Žít něco stojí, za život je třeba „bojovat“. Jdeš do toho dát práci. Začne pohyb zpět ke světlu, do světa, co znáš, tepla, kamarádů, rodiny, začne tedy pohyb na který se vlastně velice těšíš. Prostě chceš, chceš se začít hýbat, být HYBATELEM toho okolo. Uniknout zpět, pomocí vlastní síly, znovu se zrodit a hodně pro to udělat. Se stále světlejší barvou opouštíš temné dno, vše se rozjasňuje, vykonáváš tisíckrát nacvičený a automatický pohyb, vedoucí ze „dna - vzhůru“ který…nakonec…vyústí v protnutí hladiny, a to, co v tu chvíli s obrovským nádechem pocítíš, je všeho pozlátka, strachu, ega, myšlenek očištěný - ŽIVOT. Jsi zpět.
Obrodil jsi se.
Narodil jsi se.
A dneska, sedíce tu přemýšlím, co k tomu dalšího dodat.
Až za horizontem únavy, nepohodlí, vyčerpání, teprve najde člověk ten nový, nezabydlený a naprosto neprobádaný svět, ve kterém je jen pár dalších lidí, protože většina se k hranicím ani nepřiblíží. Je to svět lidí, co už nebudou nikdy stejní. Vždycky se budou potkávat s takovým tím vědoucím úsměvem, protože je něco spojilo, byli tam, v tom jiným světě, Jinosvětě.
A před 10 ti lety jsem pro tohle objevil ideální sport. Byl to freediving. Stačí dvě, tři minuty – a dozvíš se víc, než jiní lidé za tři dekády. Změní tě to. Ukáže tu syrovou pravdu, odkryje tvou duši, ukáže ego, ješitnost, pokoru, sílu, slabost, zklamání, ukáže pocity, které nyní nemůžeš odůvodňovat, ospravedlňovat, nejde hledat výmluvy, lze jen hledat příčiny. A někdo třeba najde, že nezvládne pohled do vlastního nitra. A zjistí, že tady Oceán řekl „Ne“. Na něj výmluvy neplatí, nastavil zrcadlo, ukázal. A my najednou víme. A měli by jsme říct : „díky.“
NE, nejsem esoterickej blázen a zhulenej sluníčkář. Jen se nebráním pochopení věcí, co tvoří člověka – staráme se jako lidé o naše těla, méně už o to, čím jsou tvořena. Z buňky vyroste mnohobuněčný organismus, člověk. Obydlí ho duše. A žijeme. A tenhle sport, Freediving, tahle duševní potrava, tahle nastavená zrcadla bez bludiště odrazů – ta nelžou o tobě.
Freediving miluju. Lidi, kteří jste s námi letos byli kdekoliv, byla skupina úžasných bytostí a kamarádů a přátel prostě lidí, se kterými sdílíme myslím tu nejzákladnější potřebu – JÍT DÁL.
Když vám to nejde fyzicky, protože mladí už jsme byli, viď, Karle, tak duševně. To půjde vždy.
Je třeba slyšet tyhle svoje/tvoje kroky.
DĚKUJI VŠEM, CO BYLI, JSOU A BUDOU, NA TÝHLE VLNĚ.
Martin Cheníček a Mirlik Pytlík
FII - FREEDIVING
INSTRUCTORS
INTERNATIONAL
PimpYourLife.cz academy
Level I instructor
Level II instructor
Asistant instructor
Pranayama instructor
Advanced safety
CPR, OXY provider
eMail : seven20@volny.cz
Freedive web : www.PimpYourLife.cz
Lifestyle MAG : www.720.cz
Facebook : www.facebook.com/720.cz
Skype : carys720
Martin GSM : +420 777 266 305
Mirka GSM : +420 602 626 184
