Tam a zase zpátky.
Do pohádky.
Do Čech jsem přijel, odsolil se, sportem se zase zpátky prosolil, a jedu zpět,
tam kde je léto – do Chorvatska na VIR.
Kdyby bylo po mým, tak bych tam nahnal ty lidi fšecky a povinně !
Letem světem řítím se a dny se slévají v týdny, měsíce, a roky, až bych se
toho děsil, ale já jsem věčnej jako smrt a daně a Amerika, takže mě to neděsí…
Ale občas se tak cítím.
Teda, dyť já jsme tu 14 dní a už zase mířím zpět.
Udělali jsme toho hodně, a abychom na dny zmizelé v prachu kol, šumění lesa a
kapek deště či potu nezapomněli, je tu fotopříběh s pozvánkou…
A pak již pojedem zpět.
Tak kde je voda mokrá, nebe modrý a vlny nemaj tajemství.
Tak jsem zabouchl auto v chorvatsku, u nás na ostrově VIR. Popravdě…ne,
neměl jsem toho dost. Strávil jsem tam dva měsíce, v podstatě neustálým
učením vás našich kamarádů a přátel, o dechu, modrých snech za víčkama, o moři
a hloubce v něm.
A pak jsem to rozjel domů.
Do lesa.
Jek jsem dojel, co bych dělal, krom toho, že vás pozval na grilovačku, ne ? Dyť
to pořád povídám, ne, nemám vás dost. Sosám si vás jak úrok peněženku, takže
párty a to jsme se viděli, před několika týdny.
Ne, není dost. Ta moje Martingotka dostala teda zabrat. Nikdo mi tam nechodí
větrat, a pak to teda vypadá.
Ale párty se vyvedla. Komunita se sletěla, chodili jsme po slacklině, blbnuli,
a žrali lenky dokonalé suši, musím si ho užít, než se stane nomádem.cz a odjede
do Lince, kde se Martinovi rozbije auto a nechaj se přitáhnout zpět. Takže vlastně,
nebudu plašit.
No a dorazila mi žena. Jo, my totiž taky máme svoje vlastní životy, nežijeme
jen jeden pro druhého, nejsme „DRAHÉ POLOVIČKY“ jsme dva celky, které umí
fungovat samostatně – a když jsme konečně dohromady, jsme 2x silnější. Miri
lítala kolem firmy, kamiony potřebujou pevnou ruku, a společně jsme odfrčeli na
sever, mezi čímž jsem se opět nechal kvaitně zdiagnostikovat v nemocnici.
A nasadil tvrdý režim – protože můj osobní projekt se blíží.
Takže triatlon každý den. Každý den okolo 40km na kole, 1O km běhu, 2-3 km
plavání kraulem. Obvykle 4 hodiny tréninku. Teda, musím říct, že to mělo
výsledky. Přidávám běhy s hypoxickou maskou, nějaký apneatréninky na
suchu, a výsledky se dostavují – především formou dominance parasympatiku, přičemž
mi několikrát po sobě, měřeno na třech nezávislých zařízeních naklesává tepovka
na hodnotu 27tepů/ minutu. No, teda, to je něco. Výsledky zajímavé.
Jsme na severu a vrháme se s Mirly opět na stěnu. Tady největší překvpaní,
a to že to leze jak kdybych dva měsíce pokoušel prsty v Arcu, a ne blány v Chorvatsku.
Sápu tam nevídané cesty v Jablonci, nakonec pro nedostatek cest i v Liberci,
prostě jsme na stěně skoro každý den a moje tréningy se tak navyšují o další
hodinu a půl.
Ta moje žena.
Zatímco já jsem si válel šunky v Chorvatsku, ona opět lítala na svých
křídlech anděla a makala jak šroub. Třeba…no…udělala novou podlahu na balkóně.
To ale nestačilo, takže mi ještě jako dárek, za to že jsem se uráčil přijet
domů, koupila odštavnovač, co kilo mrkve sežere za 5 sekund. A nakonec…mi
povídá :
„Co děláš ve čtvrtek, budeš se mnou?“
„Budu s tebou každý čtvrtek až do konce života, kotě..“děsím jí.
Zelená očka se blýsknou a je tajemná : „Tak super, mám pro tebe překvapení,
vezmi si plavky…“
Ta ještěrka !
Dáreček pro Martínka – patřičně zmateného plavkami – byl Skydive aréna – a nejlepší
půlhodina oblečenej ever !
Teda, anděli, žeru tě, nepusím. Jsi dobrá žena…. MUCK.
DĚKUJI.
A tak šel v ČR čas. Dokonce zbyl i víkend na blbnutí s kamarády Andym
a Romčou. Intersantní poježdění kousek od nás na Trutnovských trailech, kde
jsem si oveřil, že to tam stále je, protože když tě Andy pochválí, tak to už
znamená, že nejedeš tužku. Dyť je to king. A Roman, srdíčkem a hlavičkou do
toho šel !
A nyní se těch 14 dní tady, jež utekly jak prd po cibuli, nachýlili ke konci. A
my jedeme zpět. Tam, kde jak jsem již psal, je léto. Tady totiž, definitivně,
není : )
Stihl jsem toho opravdu plno. Spoustu naběhal, spoustu najezdil, nalezl,
prokecal, zařídil, vypěknil, a teď, ještě než odjedu, zbývá udělat to poslední.
DALŠÍ, POSLEDNÍ PÁRTY U MĚ V LESE.
Takže, si pište, že v pondělí, 15. Srpna, jsme u mě od 18h.
Jako vždy. Grill, ohníček, spaníčko.
Co dodat. Neboť…pak snad až podzim.
Bude toho teď mnoho.
35 freediverů na ostrově VIR, pak hned Joga ve Zlivi, Běh a Safari v Egyptě,
po němž bude Bali a Mexico cenotes a to už je leden 2017 a já přijedu zpět do CR.
Je to život v nádechu.
Ano, je.
Ale já si ho užívám, plnými doušky.
Na cestě, jedno za jakým cílem.
Teď, a Tady, s Miri.
Martin Cheníček a Mirlik Pytlík
FII - FREEDIVING
INSTRUCTORS
INTERNATIONAL
PimpYourLife.cz
academy
Level I instructor
Level II instructor
Asistant instructor
Pranayama instructor
Advanced safety
CPR, OXY provider
eMail : seven20@volny.cz
Freedive web : www.PimpYourLife.cz
Lifestyle MAG :www.720.cz
Facebook : www.facebook.com/720.cz
Skype : carys720
Martin GSM : +420 777 266 305
Mirka GSM : +420 602 626
184
