Vir v Krku

Vir v Krku

8. 7. 2014 Blog
Martin
Autor
Martin Cheníček
Tak je to za námi – za mnou a za vámi.

3 týdny učení v Chorvatsku, na ostrovech, se dneškem končí a jedu dál – do dalších akcí.
Jaké to bylo ? Jak jsem vás viděl já ?
Co, proč, za kolik, jaké hodnoty atd  ?

Jak to u nás chodí, je vevnitř.

Martin , FII.



Tak protože se letos s freedivingem pohybuji mnohem více po světě a různých místech, měl jsem tedy možnost vypsat letos dva skoro měsíční turnusy v Chorvatsku u nás na domečkách. Protě teda na konci června byl u mě v plánu Vir a Krk a zpět na Vir. Plán zněl jasně – stvořit další spokojený freedivery, přidat hloubku jejich životu a naučit je jak se radovat z každého nádechu..

Na Vir jsem tentokrát vyrazil se svým dlouholetým přítelem Tetou takže cesta utekla rychle jak socka s lupem Jablek a ráno raníčko nás již přivítalo móře.

Chybělos mi.

Nastal mazec alias „jak připravit komplet systémy pro studenty“ – zabydlit domečky, smontovat skříněčky, povléct peřinky, připravit lodičku, motůreček,nádrže, boječky, laníčka, závažíčka, učebnu, mno, ještě že mi s tím pomohli místní Ani a Emír J

Slunce vařilo svou dávku potu a den byl nažhavený jak pedofil na dětském hřišti.

Kurzy mohly začít.



----------------------------------------------
FII kurz VIR.
----------------------------------------------

Na tenhle kurzík se nám přihlásilo 5 lidí, kapacitu jsme měli 5 lidí (nechtěl jsem víc, chtěl jsem taky odpočívat, což se nepovedlo, hehe) a všichni dorazili. A byly mezi nimi i známá jména šoubyznysu jako třeba velitel FR Tom Nádr, přední světový výrobce dýmek Adam, nebo jogínka Bára či starej známej Jeník Čejka, objíždějící s náma již třetí akci (Kurz, Svycarko, Vir) a nebo uplně nový človíček Pepé King

Vše dokumentoval Andy, aby pro vás materiál byl kvalitní a ne moje GOUBRO selfies.

Mám moc rád tyhle vícedenní kurzy a hlavně kurzy u moře. Jasně, učebna, víkend v ČR na bazéně, malé náklady (relativně) a pro lidi absence nutnosti cestovat – ano, kurzy v CR ok.
Ale moře je moře.
Pro to to přece děláme.
Pro pohyb v moři, pod vodou…

Takže 5 ti denní kurzy u moře jsou prostě pro mě TOP. Mohu předa mnoho informací nad rámec výuky, zapojit do toho výživu, fyziologii, a hlavně hodně topení.
To je to, co jsme letos opět posunuli až kam – mučánkoval jsem je na bojce zdatně a značně.



Jak kurzy probíhají už jsem psal v jiných reportech, takže snad jen nějaké postřehy z natáčení.

Vždy mě překvapí, opravdu a nepřestává udivovat, a to jsem profesionál, jak moc to, co učíme, je pravda. Prostě 3 minuty zádrž dechu je ve vás. Dejte mi den a máme jí tam. Kolikrát mi již lidi řekli ( a mám teď odučeno 184 lidí za rok) že vydržej 3O sekund a že 3 minuty je nereálné, totálně, uplně a ať si nedělám frdel.

A pak je to tam.

Takže když přišly statiky, padaly tam limity kurzu jak ceny v povánočním výprodeji. Jedna tříminutovka, druhá, třetí, mno, neskutečné.



Vznikl taky tenhle kurz nový pojem. Ten zní : „Dal to na Čejku.“ Jeník totiž vypadá neustále, jak kdyby sambil. On se prostě tím životem prosambí. Konvulzivní záškuby končetin u něj nejsou známkou blížících se problémů, nýbrž jen těžko definovatelného stavu mysli, jenž se projevuje cukáním a rychlými pohyby.

Například cuká když ho to :
1, baví
2, nebaví
3, když je něčím zaujat
4, drží statiku
5, když mluví
6, velmi zrychlí cukání když má hlad
7, když ve 27 metrech kouká na hodinky
8, nebo dává protokol
9, spí

těžko pak zjistit, co je Samba a co je Čejka.
: )

Nicméně, jeho rozšíření certifikace „pool only“ proběhlo skvěle, v limitu kurzu zatopil – 20m a v tréningu se pak následně posunul ještě mnohem hlouběji. Teď již jen 3 metry Jene a je z tebe Freediver.

To víte že do 2Om je to „šnorchlování“, od 2O – 30 m je „bod zlomu“ a od 30m děláme freediving ? Hehehe…

Všechny jsem vedl a dával jim to nejlepší ze sebe a z výukového systému FII, aby měli ten kompletní balíček informací, a mohli jich pak již využít dle jejich vlastních invencí.
Probírali jsme stravu, tréninkové metody, fyziologii člověka, a hlavně a hlavně najížděli motohodiny na hloubkách. Jsem někdy přísnej inštruktor, vím, jenže tak to musí být, když máte mít výsledky. A vy jste je měli.



Stejně jako vždy se mi potvrdilo, že si hrajeme především s psychikou. Tam máme všichni největší mezery, protože „poruč svojí hlavě a na rozdíl od těla narazíš na odpor“ abych se tak nějak citoval. A na tom mě s vámi baví pracovat.

Zkoušeli jsme taky novinku : simulaci hloubkových ponorů pomocí apnea walkingu. Mnoho lidí, kteří si mysleli, že by 40m ukopali, najednou viděli, že to zas taková prdel není. A mám toho v batohu ještě hodně, co na vás vytáhnout – a díky mému neustálému vzdělávání ve fyziologii, anatomii, a metabolických procesech toho budu mít pořád víc a víc.

Věnovali jsme se i JOZE, nicméně velice povrchně stran variability cviků, nicméně do hloubky stran dechových technik pro LEVEL 1. Tam bych musel vypsat jen a jen kurz zaměřený na jogu, protože toho je tolik, že se to prostě nedá.

Mno, večer se grilovalo a probíraly témata s velkým žánrovým rozptylem a žil se život jak z knih od Marca Dolenca.
Děkuji, obohatili jste mě…



--------------------------------------------
KURZ FII NA OSTROVĚ KRK.
--------------------------------------------

po týdnu u nás na Viru jsem skočil do auta, nabalil systémy a uklidil apartmány, připravil je na další turnusy a vypral 8 praček prádla a odjel učit na ostrov KRK, kde mi Jindra Soukal z RelaxBali domluvil odučení  8 mi lidí včetně Pavla Tomečka, což je náš IRRC okruhovej šílenec. Cesta přes Jadranskou Magistrálu byla impozantní, skoro jsem přemýšlel, zda se sem nevrátit na běhání po horách – prostě to tu je nádherné…

Základna na Krku je hnedka vedle moře, jmenuje se Neptun a kousek od břehu je tu dvacetimetrová hloubka, takže pro Level 1 je to úplně ideální. Seznámení s lidičkama bylo fine, hned večer byla grilovačka, kde se čmudilo nejedno selátko, nadívané koťátkama, kuřátkama, holátkama…a druhej den jsme již skočili rovnejma nohama do výuky.

Protože ten den lilo jak z konve, udělali jsme velikej kus na teorii, v dost šílený „učebně“ ale aspoň jsem si procvičil hlasivky. Tentokrát jsem měl parádní věkovej průřez – od teenagerů až po padesátníky. Takže to byl takovej kurz starci versus omladina.



Asi nejvíc mě tady zaujala Terezka, která tam bez problému foukla po nutných zahřívacích ponorech několikrát za sebou 20 m hloubku, a rtíky růžovoučké jako děťátko. Někteří z kurzantů se trápili s eqalizacema, což je věc, která stopne 99 procent freediverů v jejich hloubkových ponorech – jak stále opakuji, to že vyrovnáte při scuba, neznamená při freedivingu nic.
Je třeba pracovat na technice.
Jdeme hlavou dolů…rychle…máme jen vzduch v plicích…dole je bubák…aspektů proč se člověk „sevře“ a nejde vyrovnávat je tolik…

Makali jsme na tom a další den již dosáhli skoro dvaceti metrů téměř všichni. Jde o správou techniku. Je to ve vás.
Byli jste dobří !!!

KRK utekl rychleji než vzduch do plic pod reziduálem a já zase seděl v autě a mířil na letiště do Splitu pro dalšího človíčka. S ním jsem pracoval na jeho individuálním zlepšení a odjel si u toho svůj tréning. Hledali jsme společně hloubky, našli jsme několik 35 m hloubek a v poměrně příjemné vzdálenosti od našich apartmánů.
Potápěli jsme every day a hodně se věnovali joze a i odpočinku.

A s každým nádechem mi přišlo, že utekl den.

A tak tu teď tak sedím, nikde nikdo, konečně po měsíci leje jako z konve a já se koukám na moře v kapkách vody shora a vše se mi tak nějak slévá v jedno.
V jedno nádherné léto. Nekonečné léto.



Mám tenhle sport rád. Je to opravdu životní styl, umožnující vám zjistit jak moc se dá vše točit v kruhu. Chodím běhat pro freediving, jezdím na kole pro freediving, cvičím jogu pro freediving, ale taky každou tu věc dělám pro ten daný pocit z věci samotné.
Všechny mé záliby a spory se nakonec scházejí ve zvýšené kondic a fyzické připravenosti….vlastně na cokoliv.

Děkuji, že se mnou sdílíte chvilky z vašich životů.
Je to dar, kterého si vážím – to nejcennější co máme – je náš volný čas.
Už si ho  nikdy nekoupíme zpátky.

Vy jste mi ho darovali.
Já vám.

Děkuji a snad brzo, někde, naviděnou.

Martin,
Freediving Instructors Internationals
Vir, Chorvatsko, 8.července 2014






Martin
Článek pro vás napsal
Martin
Více článku od autora

Jsem Martin Chenicek, a freedivingem se zabývám již roky. Prošel jsem si za svůj život mnoha sporty na vrcholové úrovni, plavu maratony, běhám kolem 100 km týdně, lezu po skalách, závodil jsem 10 let na snowboardu a sjezdovém kole, skáču z letadla a jezdil jsem závody na silničních motorkách. Jsem člověk, který sportu a jakékoliv činnosti v pohybu, dává ve svém životě první místo.

RYCHLÝ KONTAKT