Takže posledních skoro 14 dní jsem cestoval s Mi, Tomášem Slavíkem a Hedvikou. Byly to super dny a hodně jsme se nasmáli – ať už Tomový panice z Trigger fišek až po hlášky ze světovejch kruhů v bikingu – Tomovy simulace zvuků při vypínání po pádech jsou víc než realistické…
Nicméně hlavní co jsme za tu dobu udělali, byl výlet na ostrovy Gili, podívat se taky trochu na bílý písky z tý naší monotématický lávy balijského dna.
Rychloloď je na Gili za hodinku pořádného motocrossu, vyhazuje to víc naž DH kolo řízené Orym a cáká to tak, že nechat si mobil v kapse kalhot je hodně blbej nápad, kterej bude potrestán cca 100x za cestu.
Gili ostrovy se skládají ze 3 kousků a všechny jsou známý hlavně tím, že se tam děsně hulí a žerou houbičky. Za touhle kratochvílí sem taky jezdí asi nejvíc turistů, a taky skladba návštěvníků je hodně mladá. Samej dlouhej dred a krvavá bulva.
To se nás uplně netýká, a tak hned po příjezdu na Gili odcházíme najít ubytko, což se nám daří se snídaní za cenu 200kč na osobu, což je okej. Jsme z lodi utlučený jak soupeř Vasilije Klička, ale stejně dem aspoň na šnorchlovačku a celkem si to užíváme až do setmění.
Večeře a gazebo, a na druhej den naplánovat vejlet lodí za freedivingem.
To je věc, co tu vyloženě doporučuju, protože jinak by se tu člověk asi trochu ukopal nudou, romantický procházky po pláži nemohou být celodenní náplní že – takže hybaj na celej den do vln.
Jukung jsme objednali za 200 kč na celý den, má prosklené dno a tak vidíš korálky míhající se dole pod tebou. První z lokalit jsou místa s výskytem obrovskejch želváků, což se opravdu daří a my želvákujeme s těma bestijema – když si tak ležím totiž dva metry od ní, držím se kamenu a koukám se několik minut jak tam ta macatice devastuje obřím zobákem jak kamen tvrdý korál, napadne mě občas co kdyby se rozmyslela že si zobne i do tebe.
Samo je to blbost, ale sílu teda má obrovskou…
Další dvě lokality kam přejíždíme, se nesou v podobném duchu – skočíš do vařící vody (32stp) a topíš a topíš až se topíš. Jsou tu hodně silný proudy, takžeponory jsou driftovací a je to jak z okna vlaku – jedeš s proudem a stále na hraně reefu, takže toho vidíš opravdu hodně - jak hloubku, tak i mělkost - a je jen na tobě, kam to pošleš; želvy jsou totiž všude.
Takhle zábava se přesouvá na různých lokalitách, celej den a když konečně je 15 hodin, jsme urvaný tak, že nemůžeme vylézt na břeh. Jojo, freediving je fyzicky hodně náročnej sport..
Takže tím bych to zakončil, protože to je to hlavní, co je tu fakt krásný. Bílý písky, spousta života a nádherný ponory i pro celkem nezkušený hloubkaře – a na ty 2-3 dny to mohu jen doporučit. Celej ten vejlet navíc vyjde i s úbytkem pro dva lidi kolem 2000 kč a to je pohodka, při který se nežinýruješ a pouštíš peněžence žilou.
Inu, tak co, kdy konečně dorazíte, at můžeme něco vymyslet dohromady ? :)
Snad brzy.
Tak zase někdy něco - Martin
Fotky jsem vybral takový, aby jste stále nevymrčovali, že je na všech jen ten muj hnusnej ksicht. Takže trocha krásy...
