Dahab, druhá gruppe odjela.
Ok, týdny letí a já jsem včera opět udělal pápá a skupinka NPH team plus friends odfrčela z Dahabu bohatší o nějakej ten metr.
Av-v-v-v-v-v-vo tom to je, že jo.
Nebo ne ?
Uvnitř, více.
NPH team s stručná historie ?
Přéma, Martin, Petr, Ševča, Deni, Karel, Hani - lidičky z Moravy co vytvořil Petr Augusta a musím říct, že naplaváno mají. Takže dobrý základ, chut se zlepšovat a dusit a topit a s tím si sem za mnou naběhli. Tak jsem začal dusit atopit a tím navazovat na Petrovu dobrou práci byla pro mě odměna a lehkost.
Kiss a Matěj - tak Matěj objevuje, Kiss rozšiřuje možnosti.
Rezi....je prostě Rocker.
Nu, jdeme na to, představné skončilo.
Co bylo jinak, než minulý turnus, ptám se sám sebe a jak to sdělit na klávesnici vám ? Lehký, uplně lehký.
Byl tu REZI !
To totiž na našich kurzech mění naprosto všechno, protože hoši, holky, když přijede kluk, co vybalí místo klasického neoprénu Batmana, a jeho noční ponory vypadaj ve stylu : "Obejdu Dahab, a rozjedu Showtime." tak není nějak co řešit s freedivingem dál. Touhle cestou se musíme všichni vydat. Muhahahaáááá. Včera jsme to s Andy a Andy probrali. Jsem jasnej plešatej Deadpool. Rezi, jsme už dva. Design doladíme !
Když pak tenhle Batman valí do skoro 40m s plasťákama a super technikou, když pak Petr Ševčíků napadá konečně "Pod Pade Pane !", Martin mrdne PBčko a Matěj dodělá level jedna a hlavně, vše jde s usmevem a pohodou, začne bejt jasný, že zkratka NPH Zlín je fakt trefná.
Na Pohodu Team.
Jo, bylo. Je. Bude.
Udělali jsme opět mnoho na vašich posunech do hloubek v komfortu a s respektem vůči vlastnímu zdraví, a to co se povedlo je hodnota, se kterou mohu být jako inštruktor spokojený. Prolomila se padesátka, najezdily motohodiny, přidala hloubka, proplaval Canyon, roztáhly hrudníky a prohnaly klučíci v plicích Oxygen nosící. Jo, mnoho.
Tak a co je měřítkem úspěchu toho týdne co byl teď, i toho co skončil minule ?
Jako, jak vždy říkám, jediné co fakt potřebuji, je aby jste si až budete odjíždět domů řekli - jeli by jsme znova, byl to dobře strávený čas. A protože se předchozí i tahle skupina rovnou nahlásila na další rok, tak si říkám, že se moje představa kurzu naplnila.
Těším se na vás na příští rok.
Na některé z vás na příští týden.
Na dva na další měsíc, kdy se potkáme u nás v Chorvatsku.
Vidíte ? Nic nekončí, a i proto jsme se neloučili a ani teď se nerozloučíme.
Poděkuji na závěr a nechám větu rozepsanou, abych to dokázal...že jedeme dál a stále hloub dovnítřřřř do...
Martin,
FII, dýchající pro rozvoj duše a těla.
