Inu, jsme zpět a jak jsem avizoval, hodláme každý rok
vyrazit na jednu poznávačku do světa na hledání nových lokalit pro budoucí
výlety s vámi, našimi příteli, studenty, kamarády okolo vody.
A tak letos padla volba na Filipíny. A o tom jak to dopadlo je reportík u nás,
na PimpYourLife.
Takže nejste zvědaví, zda ANO či NE ?
U nás, více.
Když jsem se ve 30 rozhodoval, co budu v životě dělat, pekařina nebyla jasná volba – to jsem nechal Carlosovi. Přišel Freediving.
Když jsem se ve 35 rozhodoval, co budu v životě dělat, čechy nebyly jasná volba – to jsem nechal na Andym. Přišlo Bali.
Když jsme se ve 40 rozhodoval, co dál s freedivingem – byla volba jasná. Každý rok přinést něco nového pro vás, co chcete potápět. Letos, jsou to Filipíny.
Jdem na to. Report je tu.
Na Filipíny jsem se chtěl již dlouho podívat, protože to :
1, Není o moc dál než Bali a tam jsem furt.
2, viděl jsem pár fotek a videí z nějakýho jezera Barakůda a to mě sejmulo.
3, když jsem kdysi byl sejmut videem on Neryho ze Cenotes, vyústilo to
v trip do Cenotes a nelitoval jsem.
4, chtěl jsem jet taky nekam sám, jen s nejbližší láskou Miri a TomKou.
Balíme teda logicky uterý ráno, protože nám to v uterý v poledne nějak letí, žádný stres, jsme již harcovníky po světě.
Problémem trochu je, že můžeme sebou mít sice pěkné 30kg
zavazadlo do Manily, ale průser jen 10kg batoh na Coron. Což řešíme tak, že berem jen
10kg věcí a jedem nalehko. Nějak to dopadne.
Lety s Katařanama jsou parádní a už jsme v Manile. Tady trochu punk,
protože Číňani maj novej rok a FAKT vyprodali letenky všude a je to peklo.
Naštestí jedeme za Zdeňkem a Janou, což jsou tu něco jako ředitelé Manily,
protože tu ví vše a umí vše a nechávají nás u nich dobře napapkat a Zdeňkovi se daří sbalit nějakou buchtu po telefonu z Indie a ta nám pak zařídila letenky,
muhahahaááá. Moc děkujeme, bez vás by jsme byli ještě asi stále zaseklý u vás :
)
Konečně Busuanga Island, a sraz s Tomkou na Letišti v Busuanga.
Proč Busuanga ? Asi proto, že tu za WW2 USAF společně s USNAVY
rozmotokrosilo pár japonských flotil, tankerů a rybářských lodí a leží toho tu
požehnaně a taky proto, že místní reefy jsou plný neskutečnýho života a taky je
tu ten ostrůvek Coron, kde bude ta jezerní Barakůda o velikosti autobusu (!) prej –
a hlavně proto, že s vámi jako studenty do budoucna nechci jezdit přes tři
dny na přesunech někam – a tady je toho nejvíc na jednom místě. Takže sem,
jasná volba.
Proč s Tomka ?
Protože romantická dovolená s Miri ve dvou je super, ale ve třech je to
lepší, co je na tom divného ? Milujeme tě Tome !
Ubytování a věci okolo.
Tak jsme ubytovaní u filipíňana Ivana, což je týpek z Ekovilidž, kterej je děsnej špekulant ale : ALE : bydlíme mimo město, v totálním klidu a v resortu „v horách“ kde neslyšíš skůtr a řev Číňana jak je tejden dlouhej. Není tu sprcha, prkýnko na hajzlíku, a ani pokoj. Spíme v megaobřím stanu co je z kopce na kamenech. Prostě, kluci a holky, tohle je super. Jestli chcete punk, musíte sem ! Jinak samozřejmě se dá bydlet jako lidi ve městě, s AirCon a tak, ale tam ti neleze Varan do postele, což je nuda. A Ivan má bazén. A tak. : )
Dále půjčujeme skútry a začíná hledání dive shopu, se kterým budeme vyrážet na lokality po zbytek výletu. Vše je tu totiž lodí, ze břehu nejde nic.
Tady se projevuje KARMA, a hned v prvním diveshopu narážíme na Oppa Teddyho a celou jeho crew, která je fakt unikátní. Jsem teď na rozpacích, zda je tu hodinu chválit, nebo to přeskočit – pravdou je, že by si to zasloužili. Takhle profesionální přístup, tichý hlas, neustálá pohoda a legrace, plus naprostá ochota vyjít mi jako instruktorovi vstříc s cenami, plány na další dny, atd a to má práce nad hlavu se scubadivery, co platí x krát víc – díky, Teddy krew. A hlavně umí Oppa Ganga style !
Potápění – vraky.
Tak to, proč jsme sem vlastně jeli, že ano.
Vraky, jsme naplánovali každý den se zohledněním toho, co
měl Teddy pro svoje scubadivers na programu, samozřejmě. Tady pár věcí, co bych
rád sdělil a při čtení toho se pak vy můžete rozhodnout, zda se vám výlet na
Filipíny bude líbit a budete ho chtít, nebo ne.
Na všechno se jede lodí. Máme lodičku, na kterou se vejde 2Opax,
z toho cca 8 scuba a zbytek je free pro věci a tak. Na lokalitu to trvá
max 1h a pak přejezdy na další lokality jsou v řádu pár minut (někdy cca
2O). Captain dělá občas i 4 ponory za den, což je METAL – Teddy jede
v ortodoxu. Připravte se na to, že na lodi strávíme skoro celej den –
jedem den jsme vyjížděli ráno v 8:30 a příjezd byl v 18:30 – prostě
fakt nádhera, paráda.
Vraky jsou některý docela hluboko, ty co jsme se rozhodli nabízet jsou cca
v hloubkách 12 – 36m, úplně to stačí. Jsem obrovsky rád za to, odkud jsem
jako instruktor přišel a kde vyrostl, tzn Bali, kde jsem vyvazoval vraky
(neviditelné z hladiny) v proudech a vlnách 2x týdně, protože tím
pádem je to tady pro mě brnkačka. Vraky vždy lokalitujeme podle papíru,
nakopeme proti proudu, Miri a Tomka připraví lano a já to pak fouknu někam do
2Om kde začnu hledat vrak. Když ho najdu, začnu hledat místo kam kliknout
bojku. Tu klikneš, a máš splněno. Easy, no problema. Díky, Bali.
Pak následuje explorace. Lezeme dovnitř, ven, bokem, horem spodem a užíváme a
děláme vše, co je třeba abychom to a, přežili a za b, objevili. Když se
„dynamiky“ vrakem začnou u mě přetahovat přes 3 minuty (bez nepříjemných pocitů
s 1-2 minutovou přípravou) vím, že nový trenér co mám, měl pravdu. Díky,
mr.Friel !
Z vraků, co určitě stojí za to, bych vypíchl Morazan (112m délka), který měl
asi nejlepší poměr hloubka/vnitřní prostory a dále Olympia Maru, Sangan, atd.
Nádhera, krása, tajemno, výkon, vše v jednom. Ostatně, počkejte si na
video…
Potápění – reefy.
Samozřejmě nejen vraky jsou tu nádherný. Filipíny v téhle lokalitě jsou úletem i profilem dna okolo ostrovů – ostatně většinou fakt platí že pokud nezasáhla nějak extrémně eroze, tak tak, jak ostrov vypadá nad vodou, tak pokračuje i pod ní – tudíž tyhle kopce tady padají rychle dolů. A jsou obrostlý těma nejúžasnějšíma korálama, všech barev a velikostí.
Takže není problém si dát dvě, tři lokality s vrakama, a pak se ještě
dodělat na reefu. Nebo jen reef. Nebo vlastně se stačí podívat na dno nebo bok
nebo hodní palubu vraku, tam je toho narostlýho taky dost.
Prostě, Filipíny žijou a pod vodou je to krása. Asi i díky tomu, že nakládání s odpadkama
je tu na úplně jiným levelu, než v níže položené Indonesii. Ale o tom by
se zase rozpoutala diskuze, tak to pojďme přeskočit – pravdou je, že jsme za
celou tu dobu tady, vylovili JEDEN pytlík od chipsů…
Reefy jsou taky poměrně dost živé – mnoho klasických druhů korálových rybiček, Klipky,
spatřeno pár opravdu velikých Netopýrníků (určitě půl metru!!) a pak klasika –
Ploskozubci, Kněžíci, Očkaři, Bodloci, sem tam nějaký Chňapal, Crochtal, atd.
Prostě, shrnuto, nádhera.
Potápění – Baracuda Lake.
Tak a jsme u největšího lákadla, proč Martin vlastně na Coron chtěl. Protože Barakůda lejk luks lajk hevn. A vono, taky jo.
Na Baracůda je to opravdu kousíček lodí, takže jste tu hned a po zaplacení vstupného (jo, platí se pár korun) jdeme přes dřevěné schody na tu nádheru – otvírající se v centru ostrova. Voda je průzračně čistá, level obsazenosti číňanama střední, a vyhrazené místo pro šnorchování a topení se těhle turistů je poměrně malý, a za ním už začíná náš ráj – pure freedivng frenzy. Skáčeme do vetsuitů a jdeme na to.
Barakuda lake má jednu zvláštnost, a to je brakická voda, která je na hladině teplá 28C a v cca 10-15 ti metrech jsou okolo obvodu jezera vývěry teplé vody – co teplé, horké. 34 – 39 stp je prostě něco. Poprvé do toho zaplavat, je zážitek který vám doslova vezme dech – zvláštní opačná termoclina, sem tam doprovázená i haloclinou. I viditelnost se tu trochu zhorší, skoro jako nad asfaltem v létě, je to opravdu zajímavé. Když pak dopadáš na dno jezera – cca 20 – 45 m tak jsi opravdu na jiné planetě. Zaboříš se po kotníky nebo kolena do horkého bahna, a rozhlédneš se okolo a fakt, fakt prožiješ vesmír pocitů z objevení jiného světa.
Je zde i nádherný podvodní landscape, padat okolo těhle vápencových útvarů dolů, především bez ploutví, je nezapomenutelný zážitek i pro mě, a to jsem silných momentů pod vodou již zažil desítky…
Nacházíme i nějaké jeskyňky a průplavy, a Barakuda lake navštěvujeme několikrát během těchto 10 ti dní na Filipínách.
Výkony.
Mno nejen o objevování to tady bylo, TomKa, připravující se na intenzivní potápění navazující po další 3 týdny v Thajsku, tu nasázel mnoho parádních ponorů. Když si vzpomenu, jak jsme se před rokem potkali na Bali, a 14 dní jsme se snažili rozchodit tvůj blok při EQl, a nyní, tam splu proplaváváme vraky ve 30m a ty jedeš podlahu a nemáš dno ! Vyplaval jsi se, a jsem zvědav co z tebe vypadne. Dajvtajmy kolem 2 min v pohybu, už jen ukazují, co je před tebou – je tam celá dloubá ještě neproplavaná cesta. Stojíš teprve na bloku, ještě se ani neozval startovní výstřel. Vlastně jo, ozval. „Prásk!“ Plav…jsme s tebou.
Miriska bojovala celých 10 dní s kašlem
a rýmičkou, ale je to nejstatečnější holka protože potápěla každý den (3-4
session per day) a to v jedničce plavecké. Holt nadšení pro freediving,
značně patrné. Mám z toho krásně vevnitř, protože o tom to celé je, abychom
to milovali tam dole, a je jedno kde, jak hluboko, jak dlouho.
Já jsem se vrátil k ploutvím, a
ehm, mno, co dodat. Nechápu nic, co se teď za ty dva měsíce změnilo stran mého
freedivingu. Kompletní změna přípravy a přístupu měla za následek ponory s Bifinami
delší než s monoploutví, s menším vnímáním míry námahy, a časy atakovaly
hranici mých maximálek na hloubkách s monoploutví. Pro příklad, jeden
průplav vrakem – 28m dolů, 60 sekund dynamika na vzdálenosti 45m skrz vrak – a další
60 sekund zpět, a k hladině. A stále nádechy ze šnorchlu, bez příprav,
vizualizací, atd. Prostě užívačka. Moc jsem od toho nečekal, a dostal jsem
strašně moc. Je to pro mne určitě motivační, jít touhle cestou dál. Pořád se to
posouvá, kde tohle skončí, mě velice zajímá. Budu se vám snažit předat maximum…
Shrnutí.
To byly naše Filipíny, aspoň zhruba, stručně, rychle. Příběhy by vydaly na knihy, ale už takhle jsou moje reporty dost osobní – tak to stačilo. Report tímto končí.
Tak a co z toho všeho tedy vyplývá – budeme to dělat, nebo nebudeme ?
Právě dávám dohromady ceny, rozpočty, atd. Mám připravený 14 ti denní trip, 9 dní potápění, 3 dny volna, a jen co to dodělám, tak to vystřelím. A vy uvidíte. Ale levné to nebude : (, protože jsou docela drahé letenky.. Každopádně Filipíny stojí určitě za to, jen to teď celé nějak uchopit s logistikou atd. Uvidíme.
My jsme si to velice, velice užili.
Závěr.
Víš, vždy jsou chvíle, kdy si říkám sám sobě : „Pamatuj si to, Martine, pamatuj…“a naprosto intenzivně se snažím zapisovat ty zážitky do mojí hlavy. Sedím, dejchám, cítím svět okolo sebe, padám do ticha, nedýchám, řítím se na kole v lese, jdu na sněžnicích do kopce, a pořád se snažím každou buňkou svého mozku vnímat tu intenzivní nádheru okolo z Bytí. Daří se mi to, tak napůl.
Ale jsou výlety, jako byl tento, které zapisují samy.
Filipíny, s Miri a Tomkou, zapsaly čistě, tučně, čitelně a krásně.
Díky, za každý nový den.
Filipíny, OVER.
Martin Cheníček a Mirlik Pytlík
FII - FREEDIVING
INSTRUCTORS
INTERNATIONAL
PimpYourLife.cz academy
Level I instructor
Level II instructor
Asistant instructor
Pranayama instructor
Advanced safety
CPR, OXY provider
eMail : seven20@volny.cz
Freedive web : www.PimpYourLife.cz
Lifestyle MAG : www.720.cz
Facebook : www.facebook.com/720.cz
Skype : carys720
Martin GSM : +420
777 266 305
Mirka GSM : +420
602 626 184
