My jsme dělali freediving.
Vy jste byli s náma na mnoha akcích, a na mě teď je, abych celý uplynulý
rok zrekapituloval a uvnitř v článku shrnul.
Inu, klik na více a moje DÍKY vám za celý rok !
LEDEN.
Takže byl leden 2014 a já jsem se akorát vrátil z Balíkova, po skoro roce
v oceáně. V lednu jsem vám ukázal, jakej bordel tady kolem sebe máme jako
důkaz vám napsal článek o tom, jak velryba
připlavala na schůzku. Vydali jsme videjko o potápění s kámošema,
a pak jsem pro vás udělal kurz v libereckém bazéně. O tom jsme sestřihli i videjko, a plánovali jsme další
akce. Zima se nekonala, tak jsem byl poměrně happy…
ÚNOR.
V únoru jsem musel zrušit připravovanou akci „potápění pod ledem“ protože nebyl
let, bylo léto. Místo toho jsem vám ukázal, jakej progres udělal Andy, a naplánoval jsem pro vás
freediving ve Švýcarksých
řekách. Ukázal jsem vám, jak se žije
v lese, a odletěl na pozvání do televize, rozšířit povědomí o
freedivingu. Venku stále vládlo jaro, a
ne zima, a nám bylo dobře. Ale oceán stejně volal, tak jsme sebrali pár
studentů, a odletěli se topit do Afriky
a sestřihali jsme o tom videjko.
BŘEZEN.
V březnu jsem vydal první díl
našeho dokumentu o freedivingu, a samozřejmě i intro celé akce. Hlavní ale co se v Březnu mělo udát a událo, byl náš výlet do Mexica, do Cenotes,
pěkně na freediving. To jsme
fakt udělali a musím říct, že to byl tak neuvěřitelný zážitek…ostatně, přečtěte si to sami. Také se na
to můžete retrospektivně kouknout ve videu… Neusínal jsem ale na
vavřínech, a plánoval jsem další akce…
DUBEN.
V dubnu již občas vysvitlo sluníčko, a já odjel do Plzně odpřednášet o mexických
cenotách, a navštívit The Firm Horsefeathers. Střihl jsem videjko z the Pit. Bylo
třeba taky učit, a tak jsme opět naplnili další kurz FII a všichni byli opět
naprosto skvělí… Začal jsem také pravidelné
tréningy se studenty…a vydal jsem souhrn videa z Mexika. Duben byl vůbec pecka, ostatně,koukněte se sami..
KVĚTEN.
Květen jsem naplánoval s vámi jsme pak dohromadi udělali věc, co jsme
ještě nikdy neudělali – jeli jsme se potápět do Švýcarských řek. A měli jsme
obrovské štěstí na počasí a nebe bylo modrý, voda byla ledová, ale slunce hřálo
jak v létě. Ostatně se na to můžete podívat na fotkách, nebo i na videu. Ostatně, co se děje za
scénou…za scénou rozhodně nezůstane
! Vymyslel jsem pro vás také roadtrip do Mexica a zatímco jsme po světě
lítali, květen se ukázal v plné kráse.
ČERVEN.
v červnu jsem se vrhl na učení a přednášení fyziologie, jogy, dechových
technik, a kurzy měly uspěch – i počasí bylo víc než příznivý. Taky jsem se
spojil s Alenou Konečnou a vymysleli jsme pro vás dohromady kurz na Bali. Vrátili
jsme se k natáčení se žraloky…a videjko jsem pro vás vydal.
Honzík sestřihnul Švýcarsko,
a my se pomalu chystali na odlet do Chorvatska, k nám na domečky, na letní
učení freedivingu u nás na
Viru. Tam se přihlásila opět super
parta lidí, a my si to fakt užili ! Zustal jsem tam tedy až do července…červen byl prostě skvělej.
ČERVENEC.
V červenci jsem rychle skočil do auta, a odfrčel na ostrov KRK, odučit další partičku lidí –
což mi dohodl Jindra – díky ti ! 8 lidí a nová lokalita, to bylo přesně to, co
jsem chtěl a byla to legrace.
Po Krku jsem odletěl zpět na Vir, a trénoval jsem další lidi. V půlce měsíce
jsem se přesunul do ČR, a hned udělal párty u mě v lesejčku. A aby toho nebylo
málo, ještě jsme se vrhli zavzpomínat na zelené peklo. Učil jsem další
víkend opět Yogu a Fizio a
opět pecka, a plno nových i staronových tváří..však koukněte, na videu.
SRPEN.
Přišlo mi tak nějak vhodné, říct vám DĚKUJI. A protože to na Viru bylo tak super, sebral
jsem ženu a vyrazil tam znova – opět kurzy a opět kompletně vyprodáno
– tentokrát teplickou partičkou kolem pana Bruna ! J A žili jsme si fakt dobře ! Ostatně,
1O nových freediverů by mohlo
vyprávět… Vždyť…koukněte.
ZÁŘÍ.
Je září a my stále zůstáváme na Viru – je tu božsky. Mirka si dělá PB, takže jsem z toho spokojenější
než ona – je to šikulda. Začíná se nám ale dramatizovat počasí, takže
přišel podzim : ) a padala z nebe Voda a Voda. Nakonec jsme
udělali ještě freediving roadtrip,
a pak již konečně odjeli domů. Mezitím na mistrovství světa naši šikuldové získali dvě medaile,
gratulace ! A venku bylo léto, jak kdyby se nemělo nikdy ochladit…
ŘÍJEN.
V říjnu jsem již začal plánovat
návrat domů na Bali. Než jsem ale mohl odletět, udělal jsem ještě jeden kurz v bazéně,
protože jsem měl asi 20 zájemců…a
protože rád připravuji akce déle dopředu, vypsal a naplánoval jsem pro vás Blue Hole tréning. Bali se ale
již blížilo, a tak jsem vám musel napsat, co je v plánu. Bylo vás 1O, co mělo
přiletět…a najednou tu bylo letiště, a my na něm. A máváme Mirly a letíme pryč.
A najednou..jsme tu, a Bali, jak kdybych nikdy neodletěl.
LISTOPAD.
Jsme na Bali, a máme tu velkej frmol. První skupina 7 mi lidí je tu a my
děláme co můžeme, abychom to všechno zvládli. Drtíme je zle, topíme, držíme pod
vodou a výsledky jsou brzy uplně
super ! Hodně trénujeme STA, ale i hloubky a na konci děláme pro studenty závody z čehož
nám Marcel dělá pěknout fotogalerii.
Bali nás baví, sluníčko vaří každý den a v Čr je prej ledovka, nebo co. Po
první skupině přijíždí druhý
turnus a my opět trénujeme a trénujeme…ale všechno jednou končí a tak i měsíc
učení – listopad – je u konce.
PROSINEC.
Tak je tu prosinec, v ČR je vánoční šílenství, což se nás ale netýká a my
stále zůstáváme na Bali. Přijíždí mi žena, a společně cestujeme, potápíme,
posouváme ty naše PBčka a žijeme za zvuků moře a svitu slunce jako páni…všechno
je modré, voda je mokrá, a my konečně po celém tom roce, máme také čas chvíli
sami na sebe. Vydávám poslední
report tento rok. Prosinec, tečka.
Tak tohle jsme dělali, tohle byl můj rok, takhle jsem žil, a vy jste byli se
mnou. Mnoho se toho událo i kolem vody, ne jen pod ní, lítal jsem, lezl skály,
běhal, jezdil na kole, ale ať již jsem dělal cokoliv, tak jsem se stále koukal
kolem sebe a nikdy nepřestal hledat, nepřestal se rozhlížet.
Chuť slyšet svoje kroky, je u mě stále veliká. Vždycky asi bude, vždy budu
takovým trochu nomádem, hledajícím to štěstí a nekonečnou lehkost bytí v každém
okamžiku života.
Na mnoho otázek jsem našel odpověď, naučil jsem se opět, že některé nesmí nikdy
zaznít a některé naopak musí být vysloveny. Hledal jsem klid na dně moří,
štěstí v nádechu a sílu v hloubce mojí duše. Našel jsem ticho
vlastních myšlenek – to mi moře dalo.
Již roky mám chuť žít – ne jen přežívat.
Zkuste se nadechnout a na chvíli zadržet dech.
Rozhlídněte se.
Stojí to za to ?
Ztrácíme každým nádechem kousky svého života.
TAK AŤ TO ZA TO STOJÍ.
Děkuji, že jste byli letos se mnou. Obohatili jste mě. Nikdy jsem nechtěl být tím
kdo bere, ani tím kdo dává…chtěl jsem být tím, ve kterém se všechno sbíhá.
Díky vám, jsem.
Příští rok, kdekoliv, naviděnou. Pojeďte s námi, kamkoliv, kde vám obzor
vezme oči…a protože oči nemají uši, již je nikdy nezavoláte zpátky…
DĚKUJI ZA ROK 2014
Martin,
27.12.2014
